Olgoj Chorchoj: Krajina se stromem

(red) Výstava Archiv zázraků, která je doprovodným programem české účasti na světové výstavě Expo 2010 v Shanghai, přinesla deset zbrusu nových objektů na deset abstraktních témat od deseti českých tvůrců. Všechny se potkaly v krajině pod skleněným stromem, kterou navrhli Olgoj Chorchoj, a vyprávěly.

„Tygr žije v České republice pouze v zoologických zahradách, přesto jeho pohyb nenechá nikoho lhostejným. Děti snívají, že se prměni v šelmu a při skoku dopadnou vždy bezpečně a měkce na všechny čtyři. Možná jsou šelmami,“ začíná vyprávění, které nás přivádí do nečekaných kontextů poukazujících na výjimečné postavení designu v našem životě. Místo aby designéři řešili tradiční designérské úkoly – sezení, ležení, kapotování, ergonometrii, svícení, pokusili se o reakci na témata, která jsou spojena spíše se základním vnímáním života a bytí vůbec.

Produktoví designéři, módní návrháři, architekti i fotograf tak ve výstavě z vlastních hledisek a pomocí nejrůznějších technik zkoumají ticho, světlo, čas, pohyb, dětství, déšť, let, půdu, nekonečno, obraz a paměť. Výsledkem jejich práce pak nejsou produkty určené pro masovou výrobu, ani o sochy, ale osobní záznamy převedení do obyčejných předmětů, které se snaží zachytit zázrak naší existence a možná nám tak pomoci v rozvoji vnímání předmětného světa.

Eva Eisler pomocí jednoduché struktury corianových krabiček rozehrála studii světla a stínů, Hippos design ve své první práci ve skle rozehráli iluzivní nekonečno prolínáním skla a vody v kolekci váz, Salim Issa pomocí tance zachytil déšť, Anna Kozová dala zvlhčovači vzduchu tvar živé krajiny, ve které mrak je znakem života jezero mizí stejně jako roste, Olgoj Chorchoj nás svou židlí vrátili do dětství a nechali nás opřít při nesmělých prvních krocích, Daniel Piršč dal porcelánu pohyb, když sochu tygra prohnal zrychleným časem, Rony Plesl pomocí vybroušených sklářských technik zušlechtil základní nádobu na vodu – kbelík, Liběna Rochová znovu definoval papírovou vlaštovku, René Šulc dal lavičce podobu ryby, kterou nechal plynout časem a Hana Zárubová vystoupila z obrazu, aby v péřové bundě se sama stala obrazem. Téma paměti pak zpracovalo pět módních návrhářů (Denisa Nová, Monika Drápalová, Pavel Ivančic, Klára Nademlýnská a Liběna Rochová) do pěti originálních kolekcí. Každý jinak, společně však nečekaně silně, ale o tom zase jindy.

Kurátoři výstavy: Jana Zielinski, Jiří Macek.

< zpět