(jiří macek) Na klauzurách VŠUP v Praze jsme nalezli hned několik kolekcí oblečení, které nás opravdu potěšily. Je skvělé, že máme naději na budoucnost.
Naděje české módy se pro mne od nynějška jmenují Martin Havel, Zdeňka Imreczeová a Zuzana Kubíčková. Všichni tři studují v Ateliéru Módní tvorby Josefa Ťapťucha.
Černá kolekce Zdeňky Imreczeové si pohrávala s objemem, bílá Zuzany Kubíčkové s asymetrií a černošedá Martina Havla s optickými možnostmi oděvu. Zdeňka Imreczeová, která je mimo jiné zastoupena i v seskupení Fashiondesigners, jen něžně otevřela náruč látky. Je velká a krásná. V detailu i na obloze. Zuzana Kubíčková se bílé oddávala při stáži na Islandu a možná i proto její šaty působí tak trochu jako z říše severských pohádek. Když se v nich dáte do pohybu, jako by se pohnul celý svět. Nejdál však došel Martin Havel, když se pomocí optiky rozhodl vyřešit po svém problémy dívek s udržením štíhlé línie. Siluety vám seberou jistotu o skutečných proporcích a zdvojení tak paradoxně přivádí na svět i půlení. „Všeho je přebytek, a proto je třeba mít všeho ještě víc. Až k přesycení, až k nadváze, ze které nemusíte mít obavy,“ zaznívá z manifestu ke kolekci, která má dle Martina Havla hned několik výhod. „Šaty vás vždy a všude o 100% opticky zeštíhlí! Šaty budou vždy a všude dvoje a za jednu cenu! Nedostanete navíc druhé – zcela zbytečné zboží, protože to, co dostanete, je částí samotného výrobku, který koupíte.“ Když si uvědomíte, že je Martin zastáncem hesla „Kvalitní přírodní materiál na kvalitním přírodním těle“, skutečně nezbývá než se těšit na budoucnost.