(Ivo Křen) Ještě do 10. ledna 2010 je možné navštívit unikátní výstavu vývoje podob moderního designu hutnicky tvarovaného skla 20. a 21. století ve Východočeském muzeu v Pardubicích. Je vystaveno na 630 exponátů – návrhů skla od více než 120 autorů, které provázejí historií 68 let práce legendární sklárny ve Škrdlovicích.
V českém kontextu si tato huť získala výsadní postavení. Její zakladatel, Emanuel Beránek, skvělý mistr sklář i autor návrhů, se již od konce 40. let programově obracel ke spolupráci s renomovanými výtvarníky ve snaze přinést na trh umělecky kvalitní sklářské výrobky. V této koncepci sklárna pokračovala i po roce 1950, kdy posléze přešla pod správu Ústředí uměleckých řemesel.
Výstava představuje první úspěšné vzory Emanuela Beránka či V. Lichtágové z „napěněného“ skla hedvábného vidu z 40. a počátku 50. let. Od poloviny 50. let se ve škrdlovické sklárně rodila ona legendární podoba hutnicky tvarovaného skla, zdůrazňující výraz prvotní tvárnosti tekoucí skloviny, asymetrii, dynamickou tvarovou proměnnost při změně světla. Z autorů exponátů tohoto období je možné jmenovat např. Jana Kotíka, Milenu Velíškovou, Máriu Stáhlíkovou, Emanuela Beránka, Jana Beránka. Zcela jiným výrazem se prosadili mladí umělci, kteří začali se sklárnou spolupracovat na konci 50. a v 60. letech – Jiřina Žertová, Lubomír Blecha, Z. Strobachová, Vladimír Kopecký, Vladimír Jelínek, Miloslava Svobodová aj.. Jejich práce preferují výraznou barevnost, vycházejí z tvaru foukané bubliny, mnohdy velmi subtilních forem. Tvarovou střídmostí, robustností hmot či využitím fascinujících optických efektů bublin ve sklovině jsou charakteristické návrhy skla ze 70. – 80. let. Nové pojetí reprezentují návrhy F. Víznera, M. Svobody, P. Ježka, K. Wünsche, St. Libenského a mnoha dalších umělců, známých ve světě svou volnou tvorbou skleněých plastik a objektů. Po roce 1990 se sklárna opět navrátila do majetku rodiny Beránků a návrhy designu zařazené do výrobního programu získaly opět odlišný charakter. Vystavená tvorba z posledních 20 let je plná hravosti, uplatňují se barevné struktury, bubliny ve hmotě skla a další škála magie skleněných efektů, které jsou umožněny rozličnými technikami hutnické práce. Výraznými návrhy ovlivnil produkci J. Exnar, J. Tišljar, I.Šrámková a M. Machat, ale oproti předchozím letům i mnoho mistrů sklářů z týmu sklárny – K. Malivánek, J. Pospíchal, M. Nosek, R. Kolbábek a řada dalších.
Produkce huti ve Škrdlovicích patří ke zlatému fondu novodobé historie českého, autorsky navrhovaného designu hutnicky tvarovaného skla. Je přehlídkou plejády možností tvarování žhavé tekoucí hmoty a řemeslného mistrovství sklářů. Součástí prezentace je také iluzivní instalace originálního prostředí huti s množstvím nástrojů a forem. Návštěva výjimečné výstavy ve Východočeském muzeu v Pardubicích je estetickým zážitkem pro četné sběratele škrdlovického skla i širokou veřejnost. Je jen smutnou skutečností, že takto rozsáhlá a vývojově reprezentativní výstava exponátů z historických i současných vzorkoven mohla vzniknout jen zásluhou skutečnosti, že sklárna byla na podzim minulého roku nucena definitivně ukončit svoji činnost.
Výstava Magie skla: Sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008 je otevřena denně kromě pondělí, od 10 do 18 hodin.
František Vízner, 1980