(adam štěch) Jedním z nejikoničtějších výrobků vůbec je určitě i armádní švýcarský nůž značky Wenger. V posledním projektu mladého švýcarského designéra Thila Fuente, ho tvůrce podrobuje hlubokému studiu a přichází s šesti novými konceptuálními modely bourajícími klišé o této chloubě švýcarského průmyslu.
Thilo Fuente je jedním z letošních diplomantů švýcarské školy ECAL. Už dříve pracoval s jednou z ikon švýcarského designu a to konkrétně se značkou Swatch, pro kterou navrhl variabilní prodejní systém modulů pro koncept obchodů Swatch Instant. Nyní si vybral společnost Wenger, aby si na jejím ikonickém armádním noži vyzkoušel manipulaci s tvarem, tradiční funkcí a zaběhnutými klišé. Klasický červený švýcarský nůž mu tak skvěle posloužil pro konceptuální i funkční hříčky po všech výše zmíněných stránkách.
\\\"Nebezpečí u takové ikony jako je švýcarský armádní nůž Wenger je v tom, že se k němu přidává mp3 přehrávač nebo žlutá rukojeť. Inovace musí být sofistikovaná a vtipná, ale vždy v poloze jistého konzervativismu.\\\", komentuje svůj projekt sám designér, který při své práci vyšel z klasického tvaru červené oválné rukojeti. Tu však uvádí v každém modelu nože do zcela nových souvislostí. V jednom jí například zcela vypouští a místo ní spojuje jednotlivé střenky pouze červeným provázkem. V jiném jí jen lehce ohýbá tak, že dostává ergonomičtější a proti úrazu bezpečenější tvar. Jeden z nejradikálnějších Fuenteho designů zase zcela obrací podobu střenky a rukojeti. Velká střenka je totiž opatřená pilkou i nožem zároveň a její použití zavísí na odklopení dvou červených rukojetí. Místo toho abychom tedy odklopovali jednotlivé čepele, musíme pootočit rukojetěmi, pod kterými jsou schovány jednotlivé funkce.
Švýcarský nůž se pro designéra stal vyjímečným objektem designérské invence a to nejenom v rámci konceptuálního zamyšlení, ale i reálného funkčního využití pro samotnou značku.
Autor je redaktorem časopisu Dolce Vita.