Qubus Design: Domov Bistro Prague

(adam štěch) Come to my place vyzýval jeden ze stěžejních výstavních projektů zářijového bienále Design Experimenta v Amsterdamu a designéři z celého světa v něm představovali svůj pohled na domov. Bylo mezi nimi i Qubus Design Studio, jehož vize domova po česku získává nyní v čase Vánoc docela zajímavou příchuť.

Holandská přehlídka, která se koná jednou za dva roky, sleduje úzkou hranici mezi současným designem a konceptuálními přístupy výtvarného umění. Jedna z částí letošního biennále se odehrála i v nové, která hostila experimentální výstavu Come to my place.

Kurátorka výstavy Come to my place, která se konala v nově otevřené budově Galerie Westerhuis od Marcela Wanderse, Guta Moura Guedes si dala za cíl zmapovat originální přístupy designérů z různých koutů světa k pojmu domov. Domov, dům či domácnost jsou pro každého jedny z nejosobnějších a nejemociálnějších témat v životě. Domov je to, kde žijeme, a podle něj se také může odehrávat celý náš život. Na svůj domov zkrátka nikdo nedá dopustit. A samozřejmě i designéři, kteří měli za úkol na prostoru několika metrů čtverečních vytvořit základní pocity své země, města, bydliště. Mezi zúčastněnými byli mimojiné studio Folkform ze Švédska, Tobias Wong a Aric Chen z USA, brazilští OVO či tvůrčí duo Polka z Rakouska. Rozmanitost designérských individualit a jejich životních osudů v různých zemích tak nabízela velice široký pohled na fenomén domova. Výstava tak nemá jen ukázat osobní cítění desinérů, ale měla vytvořit celkový obrázek o dané zemi, jejích tradicích, kultuře a identitě.

Maxim Velčovský a Jakub Berdych alias Qubus Design Studio vytvořili projekt Bistro Prague, v kterém se mísí jejich vlastní bezprostřední pocity a zážitky s českými klišé a typickými atributy dříve socialistické, nyní kapitalistické společnosti v České republice. Na daném prostoru se tedy zrodil nevšední bufet, který každým svým detailem směřoval k různým společenským tématům naší země. Interiér byl tvořen překližkovými deskami, které autoři potáhli různým secondhandovým oblečením. Velmi oblíbený fenomén české společnosti, nakupování v seconhandu, se zde symbolicky mění v luxusí obkladový materiál. Někde ještě zachovaná kapsa u kalhot se stává bezpečným úkrytem ukradeného příboru z bufetu na Václaváku. Podobně zahrádkařství je zde připomenuto ready-made lustrem ze zelených plastových konví, který společně s křišťálovými lustry osvětluje celý prostor. Na jednotlivých barových stolcích jsme pak mohli nalézt tradiční atributy české domácnosti. Plastová váha ve společnosti mlýnku na maso, chléb s kráječem nebo kelímky a hliníková Bandaska v kontrastu k produktům společnosti Qubus. Obrázek našeho domova byl pak už jen doplněn kovovou popelnicí. Máme u nás tak velký nepořádek?

Bistro Prague se stalo sumářem dobrých i špatných hodnot české společnosti, které však nepředstavilo osaměle v izolovaném prostředí, ale právě tam odkud tyto hodnoty pocházejí, v prostředí domova. Návštěvník tak při troše fantazie mohl opravdu zjistit, jak vlastně skvělý je vlašák v tradičním českém bufetu.

< zpět