Antonín Hepnar: Lesa král

Lampička jak vyrostlá v mechu byla kdysi absolventským kouskem Antonína Hepnara na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po více jak padesáti letech se nyní Houbička v galerii Křehký vrací v podobě limitované reedice, aby jednoznačně pasovala Antonína Hepnara do role krále lesa.

Antonín Hepnar o dřevě nejen rád hovoří, ale také mu zasvětil celý život. Je jedno zda topol, jasan, či dub, Antonín Hepmar je zejména soustružením proměňuje v hračky, mísy, svítidla či interiérové plastiky a nikdy přitom nezapomene, že pracovat se dřevem znamená pracovat s živým organismem. “U dřeva jde design naproti přírodě a já tak mohu plně využívat jeho předností jako je zabarvení, kresba, vůně, teplota a hladkost,” říká Antonín Hepnar, který rád přirovnává život stromu k životu člověka. Drobná lampa Houbička původně realizovaná v roce 1953 jako by tak předznamenala tvorbu, která měla následovat, a dnes ji můžeme vnímat jako symbol jeho designérské práce – způsobem zpracování dřeva, zálibou ve svělte I orginálním tvarováním, které výrazně respektuje kresbu i přirozený růst dřeva.

“Známý oční lékař mě jednou řekl, že sluneční svit nelze žádným umělým osvětlením nahradit,” odhaluje Antonín Hepnar pozadí své záliby ve svělte. “Protiklad vidím ve chlapských výrazech \\\"flašku a ženskou na klín\\\", což automaticky jako nedílnou součást žádá intimní osvětlení prostoru (aniž by tím bylo sledováno sexy osvětlení, tam už je spíše vhodná tma). Pod těmito vlivy jsem po léta vytvářel různé škály stolních, nástěnných a stojacích lamp, které měly uživateli posloužit k příjemnému večeru na čtení, stolním hrám, či ručním pracem. Nástěnné spíše jako světelné reliefy, stolní k účelu dle velikosti. Kterýkoliv druh vždy splňoval dostatečné nebo orientační osvětlení prostoru.”

V galerii Křehký dělá Houbičkám s topolovými klobouky a ořechovými nohami, které po rozsvícení přiznají průsvitkami ve tvaru teček svou příslušnost k muchomůrkám, společnost mimo jiné I další kultovní objekt z dílny Antonína Hepnara – mísa Bosáž, jejíž vznik inicioval Jiří Pelcl při sestavování knihy o současném českém design. Antonín Hepnar na míse uplatnil vlastní metodu tvarování dřeva, díky které dřevo změkne a je možné s ním nakládat téměř jako s papírem. “Mísám a talířům jsem se dlouho záměrně vyhýbal, protože obvyklé způsoby jsem považoval za vyčerpané. Pak jsem se propracoval k nápadu, který dle rozsáhlých výzkumných zkoušek došel k vlastnímu technologickému postupu – bosáži. Je tu ještě mnoho k objevování a chci se k takovému tvarování ještě vrátit.”

Lampy i mísu naleznete spolu s dalšími pracemi Antonína Hepnera v galerii Křehký v rámci prodejní výstavy Miksi rakastame Alvar Altoa.

< zpět