(jana zielinski) Nejvýznamnější svátky v roce mě přivedly k hledání svátečního okamžiku. Hledáme jej, těšíme se na něj, očekáváme, že nastane právě ve spojení se slavením svátku. Potřebujeme pocit svátečna.
Miroslav Petříček Jr. Ve své knize Znaky každodennosti píše o všednosti a svátečnosti. Svátek je třeba podle něj chápat v souvislosti s časem. Jedná se o moment času, zvláštní moment, který jakoby čas na chvíli porušoval. „Svět našeho života je nutně vícerozměrový: nemá svou mírou pouze to, co doléhá, všední den, nýbrž právě i to, co je vzdálené, zvláštní – svátek.“ Svátek tedy odkazuje více než k určitému místu v čase spíše k rozměrům světa. Jedním z rozměrů našeho světa je určitě svátečnost a naše touha po ní. Jsme obklopeni různými věcmi a skutečnostmi. „… věci vidím teprve tehdy, ukáží-li se mi náhle a nečekaně, tedy jen tenkrát, pokud je vidím ve všech jejich rozměrech, pokud se v jejich smyslu soustředily všechny dimenze světa. To je okamžik, který nesmím ztratit, je to cosi zázračného, svátečního, vzácná chvíle.“ Ta chvíle je hrozně podstatná. Je v ní něco, co dává našemu všednímu životu další rozměr. Je v ní těšení se na to co přijde, na pocit svátečna. Svátečno je tedy spojeno s viděním věcí. Dívejme se tedy kolem sebe, zkusme věci vnímat v nových dimenzích. „A svátek? Svátek připomíná svátečnost těm, kdo na ní ve všední den zapomínají.“