Raumlabor: Nová typologie města

(jiří macek) Berlínští Raumlabor představují na výstavě Intercity Praha – Berlín v pražském paláci Adria svůj pohled na Berlín budoucnosti. Najdete v něm obytné betonové hory i bydlení na stromech.

Zajímavá selekce domácích a berlínských tvůrců v jednotlivých představovaných projektech už k periodické výstavě Intercity Praha Berlín patří jaksi samozřejmě. Po malbě, fotografii, designu a ilustraci se nyní představují v Praze mladí architekti. Zatímco na české straně vítězí v počtu představených prací jednotlivých studií zejména realizované projekty tradičních domů, berlínští architekti představují častěji architektonické koncepty. Hodně zajímavé vize města jsme pak nalezli zejména v portfoliu berlínského studia Raumlabor, které tvoří Markus Bader, Francesco Apuzzo, Benjamin Foerster-Baldenius, Andrea Hoffmann, Jan Liesegang, Christof Mayer, Matthias Rick a Axel Timm.

Fiktivní projekt Moritzplatz vznikl sice již před devíti lety, ale jeho přístup k městu určitě stále stojí za pozornost. Raumlabor se v projektu pokoušejí generovat nové typologie města překračují tradiční vnímání města jako shluky ulic či urbanistických ornamentů. Na příkladu berlínské náměstí Moritzplatz nechávají město prorůstat s okolními ladem ležícími pozemky a to na základě tří scénářů – hřiště, St. Moritz a bydlení v lese uprostřed města. Jejich základem není urbanistické, ale spíš divadelní řešení situace, jehož výsledkem jsou části města přinášející rozdílné druhy emotivních zážitků. Tyto pak generují další růst města podle zcela nových typologií. Nejpůsobivější částí projektu je určitě prolnutí obytné a lesní části. Les zde není jen příjemným okolím, ale přímo tvůrcem městské části. Architektura vychází z jeho podstaty.

V projektu Berg (Hora) se Raumlabor dostali ke skutečnosti mnohem blíže, přestože na první pohled působí zcela utopicky. Jde o dočasnou instalaci z léta 2005, kdy Raumlabor proměnili berlínský Palast der Republiky v obrovský, bující horský masiv. „Hora ukázala, že i křehká betonová ruina může být útulkem pro lidi, jejich minulost a touhy. Svou velikostí, půvabem a rychlostí, četnými instalacemi, performancemi a rekordním počtem návštěvníků rozvířila Hora mnoho prachu při politických debatách. Prachu, který se bohužel usadil příliš rychle,“ popisují projekt samotní Raumlabor, kteří projektem řešili i nadčasovou otázku „Jaký význam má historický střed města a kdo má svrchovanost tento význam určovat?“

Emocemi generovaný Moritzplatz i betonový horský masiv Berg nás v mnohém přivádějí k životu ve městě jako ostrově: Jeho rozměry jsou už příliš veliké a struktury příliš složité, než abychom jej opouštěli za sluncem či přírodou, a tak hledáme jejich nové podoby. Skalnatý masiv s jeskyněmi kapitána Nema či indonéská stromová města. Letadla nás sice převážejí z jednoho koutu světa na druhý, ale nic ze světa nevidíme. Jen další ostrovy. Cesty zarostly městy. Měly by dostat šanci být překvapující, příjemná a vřelá, a nikoliv jen rozpočítaná na metry čtverečné pronajímatelné plochy. Tak jako se o to pokoušejí Raumlabor. Nic proti politikům ani developerům.

Kromě Raumlabor na výstavě můžete vidět i práce berlínských studií Magma Architecture, Realarchitectur, Realities: United, Robertneun, Spoadical, Wilk-Sallinas Architekten, Plus 4930 Architektur a Zanderroth architekten. Domácí architektonickou scénu zastupují A69, Ateliér K2, CHAA, KSA, OK Plan, HŠH a 4A. Výstavu v Galerii kritiků můžete navštívit do 16. listopadu.

< zpět